Daňový řád - základní informace

Od začátku roku 2011 začal platit nový zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), který nahradil zákon č. 337/1992 Sb., zákon o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“). Cílem tohoto právního oběžníku je stručně nastínit, jak tato změna dopadne na podnikatele a jiné plátce daně. Hlavní změny jsou především v oblasti lhůt, zastupování, pokut, promíjení daně, daňové kontroly a odvolání.

fotka do clanku 09

Lhůty

Podle daňového řádu lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo roků začíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. Tato změna způsobila, že se den podání daňového přiznání k dani z příjmu posouvá z posledního březnového dne o jeden den, a to na 1.4.2011. V případě, že daňové přiznání plátci daně zpracovává a podává daňový poradce nebo pokud má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí podat přiznání k dani z příjmů a daň zaplatit do 1.7.2011. Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti je nutné podat do 1.3.2011.

Zastupování

Daňový řád přináší také změny v oblasti zastupování. Nejdůležitější změna oproti zákonu o správě daní a poplatků spočívá v pojetí rozsahu plné moci. V zákoně o správě daní a poplatků byla v případě nejasné plné moci fikce, že se jedná o plnou moc neomezenou. Daňový řád tuto koncepci opustil a zavedl, že zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům nebo řízení se plná moc vztahuje. Pokud takovéto vymezení nebude stanoveno dostatečně přesně, vyzve správce daně k úpravě plné moci. Daňový řád také zrušil dvojí doručování, nyní se bude doručovat už pouze zástupci, a to v rozsahu jeho zastoupení. Nakonec je třeba dodat, že k jedné věci lze mít pouze jednoho zástupce.

Pokuty

Daňový řád nově zavádí pokutu za opožděně podané daňové přiznání. Pokud daňový subjekt vůbec nepodá daňové přiznání nebo ho podá po stanovené lhůtě se zpožděním delším než pět dnů, vzniká mu povinnost uhradit tuto pokutu. Pokuta je stanovena na 0,05% stanovené daně za každý den prodlení do maximální výše 5% stanovené daně. Daňový subjekt bude minimálně muset vždy zaplatit alespoň částku 500,- Kč a maximálně bude muset zaplatit částku 300 000,- Kč. Tuto pokutu nelze prominout.

fotka do clanku 09

Prominutí daně

Podle daňového řádu je oprávněn daň prominout pouze ministr financí. Prvním důvodem takovéhoto prominutí mohou být nesrovnalosti vyplývající z uplatňování daňových zákonů a druhým důvodem mohou být mimořádné, zejména živelné události. Již nebude možné podávat individuální žádosti a nebude docházet k individuálním rozhodnutím o prominutí daně. Je třeba zmínit, že jednotlivé daňové zákony mohou mít způsob promíjení daně upraven rozdílným způsobem, než je upraveno v daňovém řádu. Individuální žádosti o prominutí daně je možné nadále podávat například v případě daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitosti nebo také v případě odvodů za porušení rozpočtové kázně.

Ostatní změny

Správce daně je nyní podle daňového řádu povinen odůvodňovat většinu rozhodnutí, které vydá. V daňovém řádu došlo také k omezení opakování daňové kontroly. Nově je možno daňovou kontrolu opakovat jen pouze při zjištění nových skutečností, důkazů nebo při změně tvrzení daňového subjektu. Poslední důležitá změna se týká odvolání. V případě odvolání proti stanovení daně nad rámec tvrzení daňového subjektu je posunuta splatnost daně až do momentu doručení rozhodnutí o odvolání.

Závěr

Daňový řád přinesl mnoho změn, některé jsou k dobru daňového subjektu, některé jsou naopak k jeho tíži. Daňový subjekt by si především měl dát pozor na novou pokutu za opožděné podání daňového přiznání.

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se občanským sdružením Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 2/2011 určený členům tohoto sdružení.

08.01.2013
autor: Ondřej Bahník