Za účasti právníků z naší advokátní kanceláře proběhla ve dnech 20-21.1.2012 v Helsinkách celoevropská konference sdružení ILF, kterého jsme členy. Hostitelem akce byla finská advokátní kancelář Mercatoria Oy. ILF je mezinárodní asociací advokátních kanceláří, jež sdružuje právníky z více než 70 měst celého světa.

Na serveru LUPA byl dnes publikován článek advokáta naší kanceláře Josefa Aujezdského, jenž je věnován základním otázkám spojeným s problematikou vyčerpání práv na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu a zmiňuje i některé právní aspekty související s mimosmluvním užitím takové rozmnoženiny jejím dalším nabyvatelem.

V návaznosti na zprávy, které se objevily v médiích v uplynulém týdnu ve věci postupu obhajoby v případě Lucie Šlégrové týkající se jedné z částí námitky podjatosti v této věci, považujeme za důležité uvést některá tvrzení na pravou míru.

Úvodem je nutné zdůraznit, že při výkonu advokacie mají oprávněné zájmy klienta přednost nejen před vlastními zájmy advokáta, ale i před jeho ohledem na jiné advokáty a další osoby. Pokud obžalovaná Lucie Šlégrová přišla s návrhem námitky podjatosti, obhájce ze své pozice pečlivě zvažoval, zda je z její strany oprávněné vznášet uvedené otázky.

Část námitky podjatosti spočívala v úvaze, že pokud by rodina znalce byla v období nacismu postižena holocaustem, mohl by být znalec podjatý v této konkrétní věci související s pravicovým extremismem. Nejde tak o uplatnění námitky nemožnosti osoby židovského původu vykonávat funkci znalce, jak některá média uvedla, ale o vznesení dotazu, zda osoba s určitými osobními historickými zkušenostmi, osoba, která si nese určité trauma, může být nestranným posuzovatelem otázky, jež se jí bytostně dotýká.

V historii i současnosti se s řešením podobného problému v demokratické společnosti lze opakovaně setkat. Například při Norimberských poválečných procesech nebyli soudci nebo generální žalobci vybíráni z osob postižených předchozí rasovou perzekucí třetí říše. Jako příklad ze současné doby mohou posloužit Mezinárodní trestní tribunály OSN (pro Rwandu, pro bývalou Jugoslávii) – i zde rozhodují soudci osobně nezatížení předchozí tragédií, soudci jiných národností.

Při podání námitky podjatosti vycházel obhájce i z vlastní osobní zkušenosti – sám cítil, že by s ohledem na historii jeho rodiny, postižené holocaustem, nebyl v otázce posuzování pravicového extremismu zcela objektivní, měl-li by vystupovat jako znalec či soudce.

Z výše uvedených důvodů dospěl Petr Kočí k závěru, že klientka je oprávněna popsanou námitku předložit soudu k posouzení, a bylo tak jeho povinností na pokyn klientky námitku podat.

S tímto postupem vyslovilo souhlas několik desítek advokátů, kteří po medializaci kauzy vyslovili Petru Kočímu podporu.

Naše advokátní kancelář pravidelně zastupuje klienty, kteří uplatňují po státu škodu jim způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V současné době činí celková výše uplatněných nároků více než 50 milionů korun.

Část těchto nároků představuje i uplatněné přiměřené zadostiučinění za průtahy v řízení před soudem. Podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva je za nejzazší hranici pro délku řízení pokládána doba tří a půl let (do doby řízení je třeba započítat i případné řízení o dovolání a o kasační či ústavní stížnosti). Dle stanoviska Nejvyššího soudu vychází výše přiměřeného zadostiučinění obecně z částky mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení. Přiměřené zadostiučinění za nemateriální újmu se zpravidla poskytuje i právnickým osobám.

V uvedených případech uplatňování škody po České republice zastupuje naše advokátní kancelář klienty i za tzv. podílovou odměnu závislou na výsledku sporu.

Naše advokátní kancelář si dovoluje popřát všem klientům a spolupracovníkům do nového roku 2012 hodně štěstí, zdraví a úspěchů. A pokud byste měli chuť nám dát o trochu více zabrat, můžete zde.

V právním oběžníku č. 8/2009 určeném členům sdružení Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jsme se věnovali některým právním otázkám souvisejícím s odpovědností za vady při prodeji použitého zboží. Text toho příspěvku je možné nyní nalézt také na serveru eAdvokacie (v sekci články).

V listopadovém čísle měsíčníku Právní rádce se v rámci článku zabývajícího se vlivem technologického vývoje na podobu právního poradenství vyjadřuje advokát naší kanceláře Josef Aujezdský. Zaobírá se tématem právního poradenství po internetu, popisuje zde vznik a fungování on-line systému eAdvokacie a vypočítává jeho klady a zápory. Celý článek naleznete zde (placená služba)