Články
Právo IT
Sdílet

Funkcionalita webového rozhraní internetového obchodu

11. 4. 2014
3 minuty čtení

Právní úprava tzv. spotřebitelských smluv v občanském zákoníku obsahuje také některá zajímavá ustanovení ohledně vyžadované funkcionality webového rozhraní internetového obchodu a ohledně způsobu komunikace se zákazníky při objednávání zboží či služeb. Tato ustanovení tedy dopadají jak na oblast prodeje zboží, tak i na oblast poskytování služeb prostřednictvím internetu, avšak pouze v případech, kdy je druhou stranou spotřebitel.

Ustanovení § 53a odst. 2 občanského zákoníku stanoví, že „před podáním objednávky musí být při použití elektronických prostředků spotřebiteli umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje v ní obsažené, které do objednávky vložil; to neplatí při jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.“ Přestože toto ustanovení není zcela šťastně formulované, jedná se o zakotvení povinnosti, kterou pravděpodobně splňuje každý internetový obchod – možnost editovat „nákupní košík“ zákazníkem před odesláním jeho obsahu jako objednávky obchodníkovy prostřednictvím webového rozhraní. V této souvislosti lze doporučit, aby se zákazníkovi při odesílání jeho objednávky zobrazoval text obchodních podmínek podnikatele, a to nikoliv pouze hypertextový odkaz na tyto obchodní podmínky, ale celý text.

Z ustanovení § 53 odst. 5 občanského zákoníku vyplývá, že „podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je dodavatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. Objednávka a potvrzení jejího obdržení jsou považovány za doručené, pokud se s nimi strany, jimž byly určeny, mohou seznámit.“ Automatická odpověď na objednávku zákazníka může mít určitou důležitost i pro praxi, a to zejména v případech, kdy obchodník nemá objednávané zboží momentálně k dispozici. Doručením „odsouhlasení“ objednávky zpět zákazníkovi (tzv. akceptace) dochází k uzavření smlouvy. Z uzavřené smlouvy pak obchodníkovi vzniká povinnost dodat zboží či poskytnout službu a na druhou stranu zákazníkovi vzniká povinnost zaplatit cenu zboží a služby. Jak je obecně známo, na rozdíl od spotřebitele nemá obchodník právo od této smlouvy odstoupit. Z těchto důvodů je může být vhodnější volit takové řešení, kdy není ze strany obchodníka automaticky odesílána akceptace, nýbrž pouhé potvrzení o doručení objednávky (ve smyslu výše uvedeného ustanovení). Tato skutečnost by měla být z automaticky rozesílané zprávy zřejmá.

Se završením kontraktačního procesu při objednávání zboží či služeb prostřednictvím internetu pak souvisí i povinnost obsažená v ustanovení § 53a odst. 3 občanského zákoníku - „smlouva a všeobecné obchodní podmínky musí být spotřebiteli poskytnuty ve formě, která umožňuje archivaci a reprodukci.“ Takovouto formou je logicky i forma elektronická a je tak možné poskytnout spotřebiteli tuto dokumentaci v elektronické podobě.

Soukromoprávní sankcí za nedodržení výše uvedených ustanovení § 53a odst. 2 a 3 občanského zákoníku je zejména prodloužení lhůty pro možnost odstoupení od smlouvy ze strany spotřebitele ze 14 dní na 3 měsíce od převzetí plnění.

Vstupte

K dalšímu čtení

Právo IT

Rozhodnutí ve věci C‑311/18 – Schrems II – předávání osobních údajů do USA

21. 8. 2022

>
Právo IT

Modernizační směrnice – on-line platformy

8. 6. 2022

>