V praxi se lze setkat s dotazy obchodníků ohledně náležitého uvádění cen zboží nebo služeb při jejich nabízení a prodeji v prostředí. Problematika náležitého uvádění cen zboží nebo služeb je poměrně komplexní a není doménou výhradně on-line prodeje. Níže zmiňujeme některé příklady obecně závazných právních předpisů, které otázku uvádění cen reflektují. V této souvislosti je pak nutné pamatovat také například na právní aspekty nekalé soutěže apod.
Pouze na případy on-line prodeje dopadá ustanovení § 53 odst. 4 písm. d) občanského zákoníku, které stanoví, že „při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku musí být spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty zejména tyto informace: cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány…“ Tato česká právní úprava však nevyhovuje požadavkům Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (dále jen „Směrnice“), konkrétně nevyhovuje čl. 4 odst. 1 písm. c) Směrnice, který zakotvuje, že „před uzavřením jakékoli smlouvy na dálku musí být spotřebiteli s dostatečným časovým předstihem přístupné následující informace: cena zboží nebo služeb, včetně veškerých daní…“ Ustanovení čl. 4 odst. 1 Směrnice pak uvádí, že informace (nejen) o ceně „musí být poskytnuty jasně a srozumitelně, způsobem odpovídajícím použitým komunikačním prostředkům na dálku s náležitým ohledem zejména na zásady dobré víry v obchodních jednáních a zásady na ochranu osob podle práva členských států nezpůsobilých udělit svůj souhlas, jako například nezletilých.“ Může být otázkou, zdali lze pod pojem daně pro tento případ podřadit i platby jiného charakteru, např. platby autorské odměny v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu dle ustanovení § 25 autorského zákona či poplatky dle zákona o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tzv. poplatky za elektroodpad.
Z dalších předpisů, které upravují obecně problematiku uvádění cen zboží nebo služeb (nikoliv pouze pro případ on-line prodeje), lze příkladmo uvést následující. Ustanovení § 12 odst. 2 zákona na ochranu spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) stanoví, že „informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že: a) cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti, b) stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí, c) v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť, d) cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, i když tomu tak není, e) vztah ceny a užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není.“
Dále je možné zmínit také ustanovení § 5 odst. 3 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že „označením zboží cenou při prodeji konečnému spotřebiteli se rozumí vybavení zboží údajem o ceně…tak, aby měl kupující možnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží.“ Další konkrétní povinnosti ohledně označování jednotlivých druhů zboží cenami obsahuje například ustanovení § 13 zákona o cenách (zákon č. 526/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Josef Aujezdský, advokát
Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
Na Šťáhlavce 1105/16, 160 00 Praha 6
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství
Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se občanským sdružením Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 11/2007 určený členům tohoto sdružení.
