Obchodníci se často zajímají o právní aspekty rozesílání reklamních emailů či SMS zpráv svým bývalým zákazníkům či ostatním registrovaným uživatelům. Důležitou informací pro praxi je logicky zejména to, jaké případy rozesílání obchodních sdělení jsou v souladu s právními předpisy a jaké již nikoliv. Neoprávněné rozeslané obchodní sdělení bývá označováno jako spam a může případně ohrozit dobrou pověst obchodníka.

Komplexnější právní úpravu zasílání obchodních sdělení obsahuje zákon o některých službách informační společnosti (zákon č. 480/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ten ve svém ustanovení § 2 písm. f) také definuje, co je obchodním sdělením. Obchodním sdělením se rozumí všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby. Vymezení obchodního sdělení je tedy poměrně široké a vztahuje se na všechny nabídky produktů a služeb.

Obecně je možné doporučit zařadit souhlas zákazníka se zasíláním obchodních sdělení do textu obchodních podmínek podnikatele či do registračního formuláře na jeho webových stránkách (a to i s ohledem na povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně osobních údajů). Ustanovení § 53 odst. 2 občanského zákoníku totiž uvádí, že „pouze s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele mohou být použity automatické telefonní systémy bez (lidské) obsluhy, faxové přístroje a automatické rozesílání elektronické pošty.“ Obdobně je tato problematika upravena v ustanovení § 7 odst. 2 zákona o některých službách informační společnosti: „Podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas.“

Bez předchozího souhlasu zákazníka lze obchodní sdělení zasílat pouze za podmínek stanovených v § 7 odst. 3 zákona o některých službách informační společnosti: …pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby podle požadavků ochrany osobních údajů upravených zvláštním právním předpisem, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl.“ Kontakt pro elektronickou poštu je tedy nutné získat v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.

Zcela za závěr je vhodné také připomenout povinnost vyplývající z ustanovení § 7 odst. 4 písm. a) zákona o některých službách informační společnosti, a to, že „zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení…“ Tato povinnost platí pro všechny případy zasílání obchodních sdělení. Splnění dalších povinností vyplývajících z ustanovení § 7 odst. 4 zákona o některých službách informační společnosti by nemělo obchodníkům činit v praxi žádné potíže.