Jak již jsme dříve avizovali, v rámci EU byla v listopadu 2019 přijata tzv. modernizační směrnice. Ta mění (novelizuje) obsah čtyř již existujících směrnic, které souvisí s prodejem zboží spotřebitelům, a to včetně velmi důležité směrnice o právech spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici (a nikoliv o nařízení), bude muset nejprve dojít k zapracování jejích ustanovení do českého práva.
Společným tématem všech novelizovaných předpisů je vložení nových ustanovení, která mají v rámci EU harmonizovat postupy při ukládání sankcí za porušení povinností (z těchto předpisů), včetně druhu a výše sankcí. Podobně jako u GDPR jsou pro některé případy porušení zaváděny sankce stanovené na základě obratu obchodníka, a to až do výše 4 % ročního obratu obchodníka (v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech). Nicméně touto problematikou se nebudeme v tomto právním oběžníku blíže zabývat, neboť se jí velmi často a s oblibou věnují jiné subjekty, včetně sdělovacích prostředků.
V tomto právním oběžníku se naopak zaměříme na novou regulaci související s uživatelskými recenzemi, jež se promítne do ustanovení směrnice o nekalých obchodních praktikách . Konkrétně do čl. 7 směrnice o nekalých obchodních praktikách, jež pojednává o tzv. klamavých opomenutích, je přidáváno nové ustanovení, které zní následovně. „Pokud obchodník poskytuje přístup ke spotřebitelským recenzím produktů, za podstatné se považují informace o tom, zda a jak obchodník zajišťuje, aby zveřejněné recenze pocházely od spotřebitelů, kteří produkt skutečně použili nebo si jej zakoupili.“ To znamená, že tato nová informační povinnost bude dopadat na obchodníky, kteří umožňují na svých webových stránkách či v rámci svých jiných aplikací zobrazování uživatelských recenzí.
Bod 47 recitálu směrnice k tomu blíže vysvětluje, že pokud „obchodníci poskytují přístup ke spotřebitelským recenzím produktů, měli by informovat spotřebitele, zda jsou zavedeny procesy a postupy, které zajišťují, aby zveřejněné recenze pocházely od spotřebitelů, kteří produkty skutečně použili nebo je zakoupili. Pokud jsou takové procesy nebo postupy zavedeny, měli by obchodníci poskytnout informace o tom, jak probíhají kontroly, a poskytnout spotřebitelům jasné informace o tom, jak jsou recenze zpracovávány, například zda jsou zveřejňovány veškeré recenze, ať už pozitivní nebo negativní, nebo zda byly tyto recenze sponzorovány či ovlivněny smluvním vztahem s obchodníkem.“
Dále dojde k tomu, že do seznamu obchodních praktik, které jsou vždy považovány za nekalé a jež jsou vypočteny v příloze směrnice , budou v souvislosti s uživatelskými recenzemi přidány dvě nové klamavé praktiky. Klamavou praktikou bude vždy „tvrzení, že recenze produktu podávají spotřebitelé, kteří produkt skutečně použili nebo jej zakoupili, aniž by byly přijaty rozumné a přiměřené kroky k ověření toho, zda pocházejí od těchto spotřebitelů.“ A dále pak bude klamavou praktikou také „prezentace falešných spotřebitelských recenzí či doporučení nebo zadávání jiným právnickým či fyzickým osobám, aby takové recenze či doporučení podaly, nebo zkreslování spotřebitelských recenzí či doporučení na sociálních sítích s cílem propagovat produkty.“ V souvislosti s tímto ustanovením je však nutné poukázat na skutečnost, že české a německé znění směrnice se zde odlišuje od anglického či španělského znění směrnice, neboť ta kupříkladu o sociálních sítích vůbec nehovoří. Nicméně na tuto skutečnost lze usuzovat, že předmětná skutková podstata nebude dopadat pouze na jednání obchodníka související s obsahem, který je umísťován v rámci webových stránek či jiných aplikací obchodníka, ale může dopadat i na jednání obchodníka, které se projeví jinde v prostředí internetu, přestože takový obsah nemusí mít obchodník plně pod kontrolou. Na finální podobu specifikace této skutkové podstaty v českém prostředí si však budeme muset ještě chvíli počkat.
Na závěr zmiňujeme, že dalším zajímavým oblastem z modernizační směrnice se budeme věnovat v některém z následujících právních oběžníků.
Josef Aujezdský
Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 3/2020 určený členům tohoto spolku.