Články
Právo IT
Sdílet

Nařízení o řešení neoprávněného zeměpisného blokování

8. 5. 2020
3 minuty čtení

V rámci Evropské unie bylo přijato nařízení upravující problematiku tzv. geoblockingu (dále jen „nařízení“), jež může mít dopady na praxi internetových obchodníků, včetně dopadů na technické řešení obchodů, jež využívá více jazykových verzí. Cílem tohoto nařízení je dle jeho recitálu (preambule) řešit neoprávněné zeměpisné blokování tím, že odstraní určité překážky fungování vnitřního trhu a zabrání tak diskriminaci na základě státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení zákazníků při přeshraničních transakcích. Na druhou stranu nařízení ve své preambuli realisticky uvádí, že „významné překážky pro přeshraniční obchod“ stále představuje řada rozdílů v právních předpisech členských států. V našich podmínkách je pak určitě možné zmínit také jazykovou bariéru.

Nařízení vstoupilo v účinnost dne 3. prosince 2018 a řeší primárně tři základní body. Konkrétně se jedná o otázku přístupu k (on-line) rozhraní elektronického obchodu, o zákaz odlišných obchodních podmínek pro zákazníky z různých zemí a o nepřípustnost diskriminace z důvodů souvisejících s platbou. Těmito otázkami se zabýváme podrobněji níže. Podle ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení nesmí obchodník „technickými prostředky ani jinak blokovat nebo omezovat přístup zákazníka k on-line rozhraní obchodníka z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka.“ Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení pak stanoví, že „obchodník nesmí z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka provádět přesměrování tohoto zákazníka…, pokud zákazník s tímto přesměrováním výslovně předem nesouhlasil.“ To znamená, že bude zakázáno provádět automatické přesměrování zákazníka na jinou jazykovou verzi obchodu bez jeho souhlasu. Dále pak platí, že „v případě přesměrování s výslovným souhlasem zákazníka musí verze on-line rozhraní obchodníka, k níž se zákazník snažil původně získat přístup, zůstat pro tohoto zákazníka snadno přístupná.“ Tato regulace tedy může mít dopady na technické řešení internetových obchodů, přičemž se však nevztahuje na situace, kdy je takové omezení přístupu nebo přesměrování nezbytné za účelem zajištění splnění povinnosti obchodníka.

Zákaz odlišných obchodních podmínek pro zákazníky z různých zemí EU pak upravuje ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení, které stanoví, že „obchodník nesmí uplatňovat odlišné všeobecné podmínky pro přístup ke zboží a službám z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka, jestliže zákazník usiluje o koupi zboží od obchodníka a toto zboží je dodáváno do místa v členském státě, do nějž obchodník ve všeobecných podmínkách pro přístup nabízí dodání…“ To znamená, že kupříkladu pokud si zákazník z Rakouska objedná dodání zboží na adresu v České republice, nesmí vůči němu český obchodník uplatňovat jiné podmínky, než jaké uplatňuje vůči svým českým zákazníkům. V nařízení je výslovně stanoveno, že pouhé dodržování tohoto zákazu obchodníkem by nemělo znamenat, že obchodník zaměřuje svou činnost na rakouské zákazníky. Také to neznamená, že by měl obchodník v tomto případě povinnost dodržovat požadavky stanovené rakouským právem, které „se týkají příslušného zboží a služeb, nebo že má povinnost informovat zákazníky o těchto požadavcích.“

Na závěr uvádíme, že podle ustanovení čl. 5 odst. 1 nařízení „obchodník nesmí v rámci jím přijímaných platebních prostředků uplatňovat z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka, umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie odlišné podmínky pro platební transakci…“, pokud jsou splněny dále stanovené předpoklady. Mezi tyto předpoklady patří zejména pokud je „platební transakce provedena elektronickou transakcí úhradou, inkasem nebo karetním platebním prostředkem v rámci stejné platební značky a kategorie…“ a „měnou transakcí je měna, kterou obchodník přijímá.“

Josef Aujezdský, advokát

Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 04/2018 určený členům tohoto spolku.

Vstupte

K dalšímu čtení

Právo IT

Rozhodnutí ve věci C‑311/18 – Schrems II – předávání osobních údajů do USA

21. 8. 2022

>
Právo IT

Modernizační směrnice – on-line platformy

8. 6. 2022

>