V prosincovém právním oběžníku se budeme blíže zabývat zajímavým rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 4362/2017, ze dne 20. 9. 2018, který se věnuje oprávnění prodávajícího stanovit podmínky prodloužené záruky v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem (dále jen „rozsudek“). Předem je nutné uvést, že tento spor se řešil v režimu předchozího občanského zákoníku , který byl účinný do 31.12.2013. Dle našeho názoru je však tento rozsudek aplikovatelný i na vztahy vznikající na základě stávajícího občanského zákoníku (účinného od 01.01.2014), a to i přes problematickou úpravu a terminologii týkající se záruční odpovědnosti, které jsme se podrobněji věnovali v právním oběžníku z června roku 2014.
Vydání rozsudku předcházel spor žalobce, jako kupujícího, a žalované, jako prodávající. Žalobce uplatnil u žalované vadu sekačky spočívající ve „volném bubnu“, nicméně reklamoval vadu v době, kdy již uplynula v té době zákonná záruční doba v délce 24 měsíců. Žalovaná však poskytla při koupi sekačky prodlouženou záruku (právo uplatnit vady) na dobu sedmi let. Žalobce sice stihnul uplatnit vady v době prodloužené záruky, ale žalovaná uplatnění vad odmítla, neboť žalobce nesplnil sjednané podmínky pro poskytnutí takové záruky (řadu zásadních vad na sekačce, které bránily v jejím užívání, v minulosti nenechal odstranit autorizovanou opravnou žalované).
Předmětný rozsudek pak řeší zejména otázky, (i) zda nárok na prodlouženou záruku nad dobu určenou zákonem svědčí kupujícímu i v případě, kdy nerespektoval podmínky prodávajícího, které byly určeny v záručním listě a (ii) zda se prodávající při určení obsahu a rozsahu záruky odchýlila od zákonné úpravy v neprospěch spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nejvyšší soud ČR se v tomto směru vyjádřil poměrně jednoznačně. Pokud kupující nerespektoval podmínky prodloužené záruky určené v záručním listě nad dobu určenou zákonem, nárok na takovou záruku mu nesvědčí. Dokud platí zákonná záruka, prodávající se nesmí odchýlit od zákonné úpravy, ale pokud se jedná o smluvní záruku (poskytnutou nad rámec zákona), závisí podmínky na prodávajícím. Je pochopitelně nutné, aby tyto podmínky byly stanoveny zcela jasně a srozumitelně. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by nutné aplikovat interpretační pravidlo, podle kterého v pochybnostech o obsahu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Což však dle názoru soudu nebyl tento případ. Nejvyšší soud připomněl, že toto pravidlo nelze využívat k tomu, aby smluvní ujednání byla vyložena účelově v rozporu se zcela jasně projevenou vůlí stran, resp. aby výkladem došlo zcela k jejich změně ve prospěch spotřebitele.
Nejvyšší soud nepřisvědčil kupujícímu ani v případě druhé otázky a dovodil, že „poskytnutí záruky přesahující rozsah a obsah zákonné záruky je zásadně vždy ve prospěch kupujícího – spotřebitele, ať již jde o prodloužení záruční doby nebo rozšíření okruhu práv kupujícího apod.“ Dle soudu se tedy prodávající neodchýlila od zákonné úpravy v neprospěch kupujícího.
Pro úplnost uvádíme, že v rozsudku není výslovně zmíněno, zda byla prodloužená záruka poskytnuta bez dalšího (bezúplatně), nebo zda za ni musel spotřebitel (kupující) uhradit určitou částku. Dle našeho názoru by totiž mohla být přinejmenším sporná aplikace rozsudku (ve vztahu k druhé výše posuzované otázce, zda není obsah a rozsah prodloužené záruky v neprospěch spotřebitele) na případy, kdy spotřebitel za prodlouženou záruku hradí prodávajícímu zvláštní odměnu.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě, kdy prodávající poskytuje kupujícímu bezúplatně záruku nad rámec jeho povinností vyplývajících ze zákona, je možné, aby pro poskytnutí takové záruky stanovil předem podmínky (které by však měly být specifikovány transparentně).
Alzbeta Hudakova
Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství
Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 12/2018 určený členům tohoto spolku.