Zprostředkování úvěrů dle nového zákona o spotřebitelském úvěru

Jak jsme již informovali, počínaje dnem 01.12.2016 se stal účinným zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který výrazným způsobem zasáhl do regulace trhu se spotřebitelskými úvěry. V souvislosti s tímto novým zákonem vyvstalo několik otázek, jež mohou mít podstatné dopady i pro subjekty zabývající se elektronickou komercí. Podnikatel se totiž může ocitnout v situaci, kdy dle definice zákona jeho činnost naplňuje znaky zprostředkování spotřebitelského úvěru, přestože to neměl v úmyslu. V takovém případě pak musí jeho podnikatelská činnost splňovat všechny podmínky pro zprostředkování dle zákona o spotřebitelském úvěru, včetně získání oprávnění k této činnosti.

Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru se zprostředkováním spotřebitelského úvěru rozumí mimo jiné i jen nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr nebo provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru nebo poskytování doporučení, které by mohly vést ke sjednání spotřebitelského úvěru. V některých případech může pod zprostředkování spadat také pouhé uvedení informací k úvěrovému produktu, který může být uveden například na webových stránkách prodejce či poskytovatele jiných než finančních, služeb.

Regulace nového zákona se nepoužije na pouhé poskytování obecných informací o produktech spotřebitelského úvěru nebo obdobných informacích o poskytovatelích nebo zprostředkovatelích za předpokladu, že účelem takové činnosti není napomáhat uzavření nebo plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (tzv. tipařství). Vymezení hranice mezi tzv. tipařstvím, který novému zákonu nepodléhá, a zprostředkováním je poměrně obtížné, přitom překročení této hranice znamená nutnost uzpůsobit svou činnost regulaci zákona o spotřebitelském úvěru (zejména získání oprávnění k činnosti zprostředkovatele).

Rozdílem mezi tzv. tipařstvím a zprostředkováním se již dříve zabývala Česká národní banka a zaujala k němu stanovisko „K vymezení hranice mezi tipařstvím a zprostředkováním pojištění“ ze dne 10.05.2011, na kterém bude setrvávat i nyní v rámci dohledu nad trhem se spotřebitelskými úvěry. V návaznosti na uvedené stanovisko bylo naší kanceláři zasláno dne 18.11.2016 vyjádření České národní banky, ve kterém nám bylo potvrzeno, že „činnost „tipaře“ nesmí přesáhnout hranici, kdy v obecné rovině zjistí zájem spotřebitele o případné uzavření smlouvy o úvěru, resp. zájem o konkrétní druh spotřebitelského úvěru, a tuto informaci společně s kontaktními údaji zájemce předá poskytovateli nebo zprostředkovateli spotřebitelského úvěru. Pokud by tedy webové stránky měly pouze informační charakter, přičemž pro případné zájemce by byl připraven kontaktní formulář nebo hypertextový odkaz na poskytovatele nebo zprostředkovatele spotřebitelského úvěru, jednalo by se pouze o „tipařství“.

Zprostředkováním naproti tomu bude i vyvolání zájmu o uzavření smlouvy o úvěru či asistence při jejím uzavírání. Zprostředkováním jsou tedy i takové činnosti, při kterých jsou poskytovány zájemci o úvěr informace o vlastnostech konkrétního produktu (např. informace o konkrétní zápůjční úrokové sazbě, výši měsíčních splátek atd.) nebo je prováděna analýza produktů se závěrečným doporučením, s cílem vést zájemce o úvěr k uzavření konkrétního produktu (např. sdělení typu „doporučujeme Vám“, „tip“, „nejvýhodnější“ atd.).

Výše uvedenou hranici tedy překračují aktivity, které nesměřují pouze k vyhledání („vytipování“) zájemce, ale také k jeho získání (resp. přesvědčení v podobě mentálního rozhodnutí či vážného zájmu o sjednání konkrétněji vymezeného produktu), a to i v podobě doporučení určitého produktu. Za zprostředkování by se tak považovaly případy, kdy zájemce přistoupí ke kontaktování vybraného poskytovatele spotřebitelského úvěru za účelem poptávání konkrétního produktu, pro který se rozhodl na základě zprostředkovatelem poskytnutých informací, přičemž tomu předcházelo například zanalyzování produktu (zejména pokud byly zohledněny individuální charakteristiky zájemce) a produkt byl přímo či nepřímo doporučen. Takovéto zprostředkování může mít např. formu odkazu na internetové stránky poskytovatele nebo formu kontaktního formuláře.“

S ohledem na výše uvedené je možné konstatovat, že v případě, kdy má obchodník zájem nabízet na svých webových stránkách konkrétní úvěrové produkty, měla by být taková činnost posouzena jako zprostředkování úvěru. Pro takovou činnost je nutné získat povolení České národní banky, přičemž vyřízení takového povolení není v praxi zcela jednoduché.

Alžbeta Hudáková

Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 1/2017 určený členům tohoto spolku.

12.11.2018
autor: Alžbeta Hudáková