Poplatky účtované spotřebiteli v souvislosti s platbou za zboží

V tomto právním oběžníku se budeme stručně zabývat poplatky účtovanými prodávajícím spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem placení, jejichž úprava byla do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) zavedena novelou č. 303/2013 Sb., jež mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, účinnou od 1. ledna 2014.

Tato nová úprava je provedením článku 19 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů. Ta členským státům stanoví povinnost zakázat obchodníkovi účtovat spotřebitelům v souvislosti s použitím konkrétního způsobu platby poplatky, které převyšují náklady na použití daného způsobu platby nesené obchodníkem. Uvedené ustanovení dále úzce souvisí také s článkem 52 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu, kde je navrhováno (s ohledem na nutnost podpořit konkurenceschopnost a napomoci využití efektivních platebních nástrojů) zakázat nebo omezit požadovat poplatky od spotřebitelů související s použitým platebním prostředkem.

Konkrétní národní úprava této otázky se nachází v novém ustanovení § 3 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele, které stanoví, že prodávající nesmí po spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem placení požadovat poplatek převyšující náklady, které prodávajícímu v souvislosti s tímto způsobem placení vznikají. Ve smyslu tohoto ustanovení se bude jednat zejména o poplatek spojený s úhradou kupní ceny platební kartou či nákupem na dobírku. Jak z výše uvedeného vyplývá, prodávající nesmí spotřebiteli účtovat částku vyšší, než na tento způsob placení skutečně vynaložil, nesmí si tedy k této reálně vynaložené částce připočítávat „přirážku“.

Dozor nad dodržováním této povinnosti je ustanovením § 23 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele svěřen České obchodní inspekci, která je oprávněna vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků. Dle ustanovení § 24 odst. 7 zákona o ochraně spotřebitele se navíc prodávající dopustí správního deliktu, nesplní-li povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb podle zmíněného § 3 zákona o ochraně spotřebitele, přičemž za tento správní delikt může být prodávajícímu uložena pokuta až do výše 5 milionů korun.

Jak vyplývá z výše uvedeného, měli by prodávající poplatky účtované spotřebitelům uvést do souladu s aktuálním zněním zákona o ochraně spotřebitele, a to především proto, aby se vyhnuli potencionálnímu postihu ze strany České obchodní inspekce.

Barbora Chvalinová

Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 1/2014 určený členům tohoto spolku.

23.03.2016
autor: Barbora Chvalinová