Novelizace občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele účinná od 6. ledna 2023 přinesla mimo jiné také odlišnou právní úpravu v oblasti návodů k použití (v rámci informačních povinností obchodníka vůči spotřebiteli).
Stěžejní změna byla promítnuta do ustanovení § 9 zákona o ochraně spotřebitele. Konkrétně v jeho odst. 1 je stanoveno, že „prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou.“ Samotnou otázku návodu k použití pak řeší poslední věta tohoto odstavce: „Je-li to potřebné s ohledem na povahu prodávaného výrobku nebo poskytované služby a způsob a dobu jejich užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v písemném návodu a aby byly srozumitelné.“ Podle tohoto ustanovení by tak návod měl být písemný a srozumitelný, tak aby byla zajištěna požadovaná ochrana spotřebitele prosazovaná v rámci Evropské unie. Nicméně písemnost návodu v tomto smyslu zřejmě nemá znamenat, že by se muselo jednat o tištěný dokument s podpisem obchodníka, nýbrž to, že návod by měl být obchodníkem zpřístupněn spotřebiteli v textové podobě. Stále bude platit, že prodávající se nemůže této povinnosti zprostit tím, že mu návod neposkytl výrobce apod.
Podobu, ve které by měl prodávající návod spotřebiteli poskytnout, upravuje ustanovení § 9 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele. Konkrétně má být zakotveno, že „prodávající poskytne spotřebiteli návod … na trvalém nosiči dat.“ Co si lze pod tímto představit? Zákonná definice pojmu „trvalý nosič dat“ vychází ze zákona o platebním styku. V rámci tohoto zákona je trvalý nosič dat definován jako jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě. Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona mezi trvalé nosiče dat „patří například papír, zařízení USB, CD-ROMy, DVD, paměťové karty nebo pevné disky počítačů a elektronická pošta.“ Za trvalý nosič dat se naopak nepovažuje návod dostupný na internetových stránkách obchodníka.
Poslední věta ustanovení § 9 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele má pak řešit situace, kdy se spotřebitel dožaduje listinné podoby návodu k použití „Prodávající poskytne spotřebiteli návod v listinné podobě, pokud o to spotřebitel požádá a není-li to s ohledem na okolnosti a způsob uzavření smlouvy, vlastnosti prodávaného výrobku nebo charakter poskytované služby nepřiměřené.“ Listinná podoba návodu bude tedy spíše výjimečným případem.
Připomínáme, že dozor i v této oblasti bude vykonávat Česká obchodní inspekce. V případě porušení předmětné informační povinnosti ze strany podnikatele se pochybení posuzuje jako přestupek, přičemž lze za něj uložit pokutu až ve výši 1 000 000 Kč. Nicméně v tuto chvíli nelze předpokládat, že by sankce v této výši byly skutečně ze strany ČOI i ukládány.
Rozšíření právní úpravy v oblasti návodů k použití se netýká pouze zákona o ochraně spotřebitele, ale promítne se i do odpovědnosti obchodníka za vady zboží (v rámci občanského zákoníku). V rámci nového znění ustanovení § 2161 občanského zákoníku, které vymezuje odpovědnost podnikatele za vady zboží vůči spotřebiteli, se objevuje nový požadavek. Konkrétně jde o povinnost prodávajícího uvedenou v ustanovení § 2161 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, jež má stanovit, že věc musí být „dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci.“ Nesplnění této povinnosti znamená, že zboží bylo dodáno vadně a spotřebitel se může dovolovat svých práv z odpovědnosti za vady.
Aneta Kalivodová a Josef Aujezdský
Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 06/2022 určený členům tohoto spolku.