Zákonem č. 123/2008 Sb. byl s účinností od 1. července 2008 novelizován občanský soudní řád, a to v rámci snah Ministerstva spravedlnosti o elektronizaci české justice. Podle novelou vloženého ustanovení § 174a občanského soudního je možné podat návrh na vydání platebního rozkazu na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce, pokud peněžité plnění požadované žalobcem nebude převyšovat částku 1.000.000,- Kč. De facto se tedy nejedná o elektronický platební rozkaz, ale „pouze“ o elektronický návrh na vydání platebního rozkazu.

Pro elektronický platební rozkaz platí prakticky to samé, co platí pro „běžný“ platební rozkaz, tedy zejména že je na zvážení soudu, zda jej vydá, či nikoli, že jej nelze vydat, pokud není znám pobyt žalovaného nebo má-li být doručen žalovanému do ciziny, že je třeba jej doručit žalovanému, resp. všem žalovaným do vlastních rukou, přičemž nelze použít tzv. fikci doručení. Pokud soud na návrh žalobce elektronický platební rozkaz nevydá, automaticky nařídí jednání. Elektronický platební rozkaz, proti němuž nebude žalovaným, resp. alespoň jedním ze žalovaných, podán odpor, bude mít účinky pravomocného rozsudku, stejně jako to platí pro „běžný“ platební rozkaz. Podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, zruší se tím elektronický platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání. Komu nebude vyhovovat podávat návrh na vydání platebního rozkazu v elektronické podobě nebo kdo nebude disponovat zaručeným elektronickým podpisem, ten může samozřejmě podat návrh na vydání „běžného“ platebního rozkazu stejným způsobem, jak to bylo možné doposud. Soud nemůže vydat elektronický platební rozkaz ani běžný platební rozkaz, pokud je v návrhu uplatněno jiné právo než právo na zaplacení peněžité částky. Pokud by se tedy žalobce návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal např. zdržení se určitého jednání, soud by tento návrh odmítnul.

Z hlediska praktického je možné uvést, že v příloze vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/2008 Sb. byl vydán vzor formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Podle této vyhlášky by měl být vzor formuláře zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Je otázkou, jak se formulář v praxi osvědčí. Na první pohled to sice vypadá, že nebude nic složitého jej vyplnit. V reálu však pravděpodobně nastanou situace, že při vyplňování formuláře budou některé kolonky chybět, jiné přebývat. Dle našeho názoru například není zcela jasný rozdíl mezi kolonkami formuláře „nárok se týká“, „okolnosti, kterých se žalobce dovolává“ a „skutečnosti, z nichž vyplývá právo na zaplacení peněžité částky“. Bude záležet na konkrétních pracovnících soudu, zda budou trvat na tom, aby formulář byl vyplněn přesně podle jejich představy, či zda budou spíše benevolentní. Nespornou výhodou je, že soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je o polovinu nižší, než kolik činí soudní poplatek za „běžnou“ žalobu či návrh na vydání „běžného“ platebního rozkazu; činí 300,- Kč, jde-li o částku do 15.000,- Kč a jde-li o částku vyšší než 15.000,- Kč, činí 2% z této částky. Toto by měl jeden z hlavních motivačních prvků pro využívání institutu elektronického platebního rozkazu praxí.

Mgr. Lucie Vaverková