Již v řadě předchozích právních oběžníků jsme se věnovali problematice odstoupení od kupní smlouvy spotřebitelem bez uvedení důvodu dle ustanovení § 1829 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). V tomto dubnovém příspěvku se budeme zabývat naopak situacemi, kdy spotřebiteli při distančním prodeji právo od kupní smlouvy bez uvedení důvodu nevzniká. Jedná se o výjimečné situace při nákupu určitého zboží spotřebitelem, jež jsou v občanském zákoníku výslovně vypočteny (v tomto právním oběžníku se však nebudeme zabývat těmi případy, kdy jsou spotřebiteli poskytovány služby či digitální obsah v nehmotné podobě).
Výjimky z obecného pravidla jsou obsaženy především v ustanovení § 1837 občanského zákoníku, jež zapracovává čl. 16 směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů. Pro praxi pak bude zřejmě nejdůležitější ustanovení § 1837 písm. g) občanského zákoníku, které bylo do české legislativy nově zařazeno a které stanoví, že „spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy …o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit…“ Tyto případy v obchodním styku budou poměrně časté, přičemž množina výrobků, na které bude tato výjimka dopadat, může být dle našeho názoru poměrně široká.
V praxi může poměrně často docházet také k využití ustanovení § 1837 písm. d) občanského zákoníku, jež stanoví, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy „o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu.“ To znamená, že pokud si kupující objedná u prodávajícího individualizaci výrobku (kupříkladu vyrytí či nátisk iniciál kupujícího na výrobek, jeho přebarvení apod.) či pokud dojde na základě dohody s prodávajícím k vyhotovení výrobku speciálně pro kupujícího, nevzniká kupujícímu právo od takové kupní smlouvy odstoupit.
V neposlední řadě je vhodné zmínit také právní úpravu obsaženou v § 1837 písm. h) občanského zákoníku, kde je zakotveno, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy „o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal.“ V souvislosti s tímto ustanovením vzniká (primárně v oblasti distribuce počítačových programů) poměrně složitá otázka vztahu mezi samotnou kupní smlouvou a smlouvou licenční, na základě které vzniká spotřebiteli právo k užití předmětného počítačového programu (vzniká licence).
Na závěr připomínáme, že od problematiky probírané v tomto oběžníku (kdy spotřebitel nemůže od kupní smlouvy odstoupit) je nutné velice důsledně odlišovat situace, kdy dojde k poškození zboží spotřebitelem před jeho odstoupením od smlouvy. Taková skutečnost nemá případně vliv na právo spotřebitele od takové smlouvy odstoupit (nicméně může mít jiné právní konsekvence).
Josef Aujezdský
Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství
Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 4/2014 určený členům tohoto spolku.